Historie Základní školy v Šumvaldě
Kdy byla v Šumvaldě zřízena první škola, není známo. Zdá se, že tu byla již před třicetiletou válkou - v 16. století. Jako první správce školy se uvádí po třicetileté válce v letech 1666-1681 Andreas Anderle z Horního Města. Že byl rozený Němec, svědčí ta okolnost, že farář Pelikán zapsal jeho děti do matriky německy a při úmrtí jeho dcerky Alžběty v r. 1667 je v matrice o otci zemřelé poznámka " Schulmeister in Schönwald ".
Nástupcem Ondřeje Anderleho byl též Němec - Gotthard Anton Steigel (1682 - 1716) a pravděpodobně též jeho nástupcové Jan Jiří Gross (1716 - 1720), Gottfried Scholz (1720 - 1721), Jan Mayer (1721 - 1746), Jan Ignác Mayer (1746 - 1788), František Zenziger (1789 - 1805). Škola byla utrakvistická (dvojjazyčná), protože do ní chodily děti z přifařených německých obcí. Po r. 1883 se stala šumvaldská škola ryze českou, když si přifařené obce zřídily vlastní školu.
Šumvaldský rodák Jakub Hubáček (1806 - 1835) se po vychození farní školy zaučoval u některého školmistra, aby poznal, jak má žáky učit, absolvoval kurs a složil zkoušku, byl ustanoven jako samostatný učitel. Ve školní kronice se o něm vypravuje, že mimo sobotáles užíval 7 měřic pole a louku, které se říkalo "rechtorská louka". V letech 1835 - 1870 zde působil Josef Staenzl a potom jeho syn stejného jména až do r. 1883. Počátkem 19. století bylo školní vyučování polodenní. Mládež navštěvovala školu do 12 let - tzv. "školu všední", potom do 15 let střídavě "hodinu opakující" nebo "nedělní". Jednu neděli měli vyučování chlapci, druhou neděli dívky.
Poněvadž byla škola pro množství žáků malá a chatrná, začala se roku 1835 stavět škola nová (nyní budova obecního úřadu), která měla dvě třídy nahoře a dole byt učitelův a podučitelův. Po dobu stavby byl najat částečně dům Z. Skoupila č. 26, v kterém se v prvním poschodí vyučovalo od 2. ledna 1836. Předešlý rok, kdy se stará škola bořila, vyučoval učitel Hubáček ve stodole rolníka Josefa Honiga č. 14. Školním patronem byl tehdy kníže Alois Lichtenštejn, který daroval materiál na stavbu.
V r. 1869 byla návštěva školy prodloužena do 14 let. Vedle dosavadních předmětů - náboženství, čtení, psaní, počítání, štěpařsví, zeměpisu a zpěvu - byly zavedeny nové předměty - dějepis, přírodověda, kreslení a tělocvik.
Roku 1873 byla škola rozšířena na trojtřídní, proto se začalo s přístavbou dvou učeben k budově školy. Roku 1883 měla škola 4 třídy, r. 1914 - 5 tříd, 1922 - 6 tříd, 1927 - 5 tříd. Roku 1883 se stala šumvaldská škola ryze českou. Před první světovou válkou se pokoušeli Němci založit také německou, a samozřejmě i za okupace v druhé světové válce, avšak bez výsledku. Svědčí to o silném češství celé obce.
Nadučitel Karel Kuba (1903 - 1912) napsal v r. 1907 v zápise o stavu žactva v zimní době. Tehdy byl plný počet ve třídách. Ve 4. třídě na 45 míst 61 žáků, 16 žáků se muselo spokojit s místem před lavicemi a na stupínku, kde psali, kreslili. Ve 2. třídě se v sedmimístných lavicích tísnilo i 9 žáků a ostatní na stupni - v této třídě bylo 95 žáků. Třetí třída měla 85 žáků - v zápise školní kroniky "z části přeplněna". Roku 1908 bylo ve čtyřech třídách 300 žáků. V zimní době se vyučovalo polodenně, patrně kvůli otopu.
Konečně v srpnu 1908 bylo výnosem okresní školní rady nařízeno místní školní radě, aby se postarala o novou školní budovu a předložila potřebné stavební plány. Po delším otálení a po zvolení Gustava Brachtla novým starostou, komise pro výstavbu školy vyhlédla místo v zahradě kováře Šindlera (nyní Kulturní dům). Po různých návrzích pro a proti bylo podáno v lednu 1910 konečné rozhodnutí okresnímu hejtmanství ve Šternberku, aby na novou školní budovu bylo schváleno místo ve spojené panské a farské zahradě, kde dnes hlavní budova školy stojí. Vlastníkem jedné poloviny byla fara, druhé poloviny lichtenštejnský dvůr. Místo bylo uznáno za vhodné, ale správce velkostatku v Nových Zámcích si vymínil na obci jako náhradu za pozemek školní zahradu.
S výstavbou školy se započalo v květnu 1910. Ve staré škole bylo ve čtyřech třídách vyučováno 306 žáků. Projevila se nutnost vyučovat polodenně. Počet učitelských míst byl zvýšen na sedm. Svěcení a slavnostní otevření nové školní budovy s šesti třídami se konalo 11. září 1911. Byla vybudována nákladem 90 000 korun rakouské měny. V r. 1911 bylo povoleno zahájit vyučování podle osnov pětitřídní školy.
V době 1. svět. války byli učitelé nuceni organizovat "dobrovolné" sbírky kovů pro válečné účely. Žáci se zúčastňovali i jiných sbírek - opatřování protéz raněných vojáků, sbírání letního a zimního prádla pro vojíny v poli, sbírky ve prospěch válečných sirotků atd. Žáci třináctiletí a čtrnáctiletí dostali úlevy ve školní docházce na výpomoc při polních pracích. Na některých usedlostech, kde muži odešli na frontu, byli hlavními hospodáři a pracovali s koňskými a kravskými potahy. Zpráva o školní vizitaci (dnes bychom řekli o inspekci) z r. 1916 proto uvádí : "Návštěva školní přerušována, a kázeň sice spořádaná, ale výsledky vyučovací nespokojivé ". Pro nedostatek uhlí bylo přerušeno vyučování od 26. března do konce dubna 1917.
Dne 12. října 1918 byla prohlášena samostatnost Československa. Podle zápisu řídícího učitele Jana Červinky: "Veleradostný a památný tento den oslaven vyvěšením národních praporů".
V roce 1920 bylo významným krokem v šumvaldské škole zřízení tzv. lidové školy v měsících lednu, únoru a březnu. Byl to vlastně první typ večerní školy, byl oblíben a hojně navštěvován dospívající mládeží a dospělými (přes 100 uchazečů).
Mnichovská zrada způsobila obsazení celého pohraničí. Ve škole bylo ubytováno říšské vojsko, které 25. října 1938 odtáhlo. Pravidelné vyučování bylo zahájeno 28. října. Dne 15. prosince 1938 byl na školu ustanoven německý řídící učitel Kunstfeld z Plinkoutu. Řídící učitel Spurný mu musel předat veškeré spisy a inventář.
Velmi pomalu se vlekly dny za okupace, než přišla neděle 6. května 1945, kdy Šumvald osvobodila vojska Rudé armády.
Dne 9. května 1945 vzpomněli šumvaldští občané slavnostně vítězného zakončení války. Po opuštění školy(v níž byl umístěn polní lazaret pro raněné vojáky) Rudou armádou a po jejím rychlém upravení bylo zahájeno vyučování 12. června 1945 v pěti třídách. Aby bylo žactvu i občanům zdůrazněno navrácení české školy zpět do českých rukou, byla 15. července 1945 slavnostně připevněna na školní budovu mramorová deska s nápisem "Škola - základ života", která tam je dodnes.
Počátkem roku 1946 byla otevřena mateřská škola, další pokrok v obci. Vyučovalo se ve staré škole (nyní budově OÚ) a bylo zapsáno 48 žáků. Dne 9. května 1946 byla u dvorských vrat před školou zasazena "lipka osvobození". Odchodem kolem 400 dospělých obyvatel s dětmi z Šumvaldu do sousedních bývalých německých obcí byl počet žáků šumvaldské školy citelně oslaben.
Školním rokem 1945 - 1946 vstoupil ve platnost zákon o jednotné škole. Název "obecná škola" zaniká a nastupuje "národní škola". Povinná školní docházka zahrnuje 5 roků národní školy a 4 roky střední školy (bývalé měšťanské).
V roce 1953 byl na místo ředitele jmenován Miloslav Makas. Během třiatřicetiletého působení ředitele Miloslava Makase došlo několikrát ke změnám v jménu školy i v počtu ročníků (osmiletá střední - základní devítiletá - základní). Velký nedostatek prostorů a nedostatek vyhovujících učeben vedl ředitele školy k úsilí provést přístavbu školy. Ta byla již v r. 1959 schválena a do rozpočtu pro počáteční práce přislíbeno 300 000 Kčs. V roce 1960 však došlo k reorganizaci správního řízení a šternberský okres byl zrušen. Naše obec byla připojena k olomouckému okresu. Tím padl příspěvek na zahájení stavby a trvalo ještě 15 let, než se podařilo přístavbu školy prosadit.
Vypracováním celoobecního zastavovacího plánu bylo určeno vykoupit část farské zahrady pro stavbu školského areálu a podařilo se zařadit přístavbu do plánu. Byla projektována na několik etap.
V letech 1979 - 1980 byla postavena kotelna (hodnota díla 1 000 000 Kčs). V roce 1980 se začalo s hloubením základů pro čtyřdílný pavilón. Byly organizovány brigády z řad rodičů a společenských organizací. V roce 1982 byl nový pavilón slavnostně otevřen.
V letech 1983 - 1985 byla ve školském areálu vybudována spojovací chodba s centrálními šatnami, dílenskými prostorami, cvičnou kuchyní a sociálním zařízením pro tělocvičnu. V letech 1984 - 1987 probíhala výstavba tělocvičny. Ve školním roce 1985 - 1986 se po uvolnění starých dílen prováděly stavební úpravy k získání nové učebny literární výchovy s knihovnou.
Zhruba od poloviny 80. let tak získala naše obec dobře vybavený a kapacitně odpovídající školský areál. Stálo to hodně práce, hodně námahy i hodně trpělivosti a odříkání. Stavělo a budovalo se tehdejším způsobem - upisování brigádnických hodin zdarma, vytrvale se opakující pozvánky na brigády.
K významnému zlomu v modernizaci školy bylo i zakoupení dvou (dnes již zcela nedostačujících a "prehistorických") počítačů ONDRA v roce 1992. Naši žáci měli a mají možnost se seznámit s výpočetní technikou, která je v rámci možností doplňována a vylepšována. V roce 1999 byla zřízena počítačová učebna s dvanácti stanicemi. V rámci státní informační politiky ve vzdělání byla v roce 2002 doplněna 7 novými stanicemi a především zdarma napojena na síť internetu. Vedení školy má snahu o maximální využití učebny všemi žáky v povinných předmětech (informatika, matematika, fyzika, výtvarná výchova, přírodopis apod.), ale i v odpoledních hodinách v několika skupinách zájmových kroužků.
K významným stavebním akcím minulého století bylo také přebudování kotelny na plyn v říjnu 1995.
Ve školním roce 1996/97, po téměř dvaceti letech, byla Základní škola znovu rozšířena o 9. ročník.
Také první roky třetího tisíciletí přinesly několik důležitých změn v naší škole.
Od 1. ledna 2003 je Základní škola Šumvald právním subjektem - příspěvkovou organizací Obce Šumvald. Tato změna přinesla významný zásah do celého fungování školy, která se tímto stala organizací s vlastním hospodařením, účetnictvím a také např. zaměstnavatelem všech pedagogických a provozních pracovníků.
V mimořádně krátké době, březen - srpen 2004, byla ke koridoru přistavěna nová Školní jídelna. Od 1. 9. 2004 se mohou žáci stravovat přímo v areálu školy. Obci se tak podařilo vyřešit nevyhovující stravování žáků v suterénu Mateřské školy, kde se vařilo téměř padesát let. Školní jídelna se od 1. 1. 2005 stala součástí právního subjektu Základní školy Šumvald.
Nástupcem Ondřeje Anderleho byl též Němec - Gotthard Anton Steigel (1682 - 1716) a pravděpodobně též jeho nástupcové Jan Jiří Gross (1716 - 1720), Gottfried Scholz (1720 - 1721), Jan Mayer (1721 - 1746), Jan Ignác Mayer (1746 - 1788), František Zenziger (1789 - 1805). Škola byla utrakvistická (dvojjazyčná), protože do ní chodily děti z přifařených německých obcí. Po r. 1883 se stala šumvaldská škola ryze českou, když si přifařené obce zřídily vlastní školu.
Šumvaldský rodák Jakub Hubáček (1806 - 1835) se po vychození farní školy zaučoval u některého školmistra, aby poznal, jak má žáky učit, absolvoval kurs a složil zkoušku, byl ustanoven jako samostatný učitel. Ve školní kronice se o něm vypravuje, že mimo sobotáles užíval 7 měřic pole a louku, které se říkalo "rechtorská louka". V letech 1835 - 1870 zde působil Josef Staenzl a potom jeho syn stejného jména až do r. 1883. Počátkem 19. století bylo školní vyučování polodenní. Mládež navštěvovala školu do 12 let - tzv. "školu všední", potom do 15 let střídavě "hodinu opakující" nebo "nedělní". Jednu neděli měli vyučování chlapci, druhou neděli dívky.
Poněvadž byla škola pro množství žáků malá a chatrná, začala se roku 1835 stavět škola nová (nyní budova obecního úřadu), která měla dvě třídy nahoře a dole byt učitelův a podučitelův. Po dobu stavby byl najat částečně dům Z. Skoupila č. 26, v kterém se v prvním poschodí vyučovalo od 2. ledna 1836. Předešlý rok, kdy se stará škola bořila, vyučoval učitel Hubáček ve stodole rolníka Josefa Honiga č. 14. Školním patronem byl tehdy kníže Alois Lichtenštejn, který daroval materiál na stavbu.
V r. 1869 byla návštěva školy prodloužena do 14 let. Vedle dosavadních předmětů - náboženství, čtení, psaní, počítání, štěpařsví, zeměpisu a zpěvu - byly zavedeny nové předměty - dějepis, přírodověda, kreslení a tělocvik.
Roku 1873 byla škola rozšířena na trojtřídní, proto se začalo s přístavbou dvou učeben k budově školy. Roku 1883 měla škola 4 třídy, r. 1914 - 5 tříd, 1922 - 6 tříd, 1927 - 5 tříd. Roku 1883 se stala šumvaldská škola ryze českou. Před první světovou válkou se pokoušeli Němci založit také německou, a samozřejmě i za okupace v druhé světové válce, avšak bez výsledku. Svědčí to o silném češství celé obce.
Nadučitel Karel Kuba (1903 - 1912) napsal v r. 1907 v zápise o stavu žactva v zimní době. Tehdy byl plný počet ve třídách. Ve 4. třídě na 45 míst 61 žáků, 16 žáků se muselo spokojit s místem před lavicemi a na stupínku, kde psali, kreslili. Ve 2. třídě se v sedmimístných lavicích tísnilo i 9 žáků a ostatní na stupni - v této třídě bylo 95 žáků. Třetí třída měla 85 žáků - v zápise školní kroniky "z části přeplněna". Roku 1908 bylo ve čtyřech třídách 300 žáků. V zimní době se vyučovalo polodenně, patrně kvůli otopu.
Konečně v srpnu 1908 bylo výnosem okresní školní rady nařízeno místní školní radě, aby se postarala o novou školní budovu a předložila potřebné stavební plány. Po delším otálení a po zvolení Gustava Brachtla novým starostou, komise pro výstavbu školy vyhlédla místo v zahradě kováře Šindlera (nyní Kulturní dům). Po různých návrzích pro a proti bylo podáno v lednu 1910 konečné rozhodnutí okresnímu hejtmanství ve Šternberku, aby na novou školní budovu bylo schváleno místo ve spojené panské a farské zahradě, kde dnes hlavní budova školy stojí. Vlastníkem jedné poloviny byla fara, druhé poloviny lichtenštejnský dvůr. Místo bylo uznáno za vhodné, ale správce velkostatku v Nových Zámcích si vymínil na obci jako náhradu za pozemek školní zahradu.
S výstavbou školy se započalo v květnu 1910. Ve staré škole bylo ve čtyřech třídách vyučováno 306 žáků. Projevila se nutnost vyučovat polodenně. Počet učitelských míst byl zvýšen na sedm. Svěcení a slavnostní otevření nové školní budovy s šesti třídami se konalo 11. září 1911. Byla vybudována nákladem 90 000 korun rakouské měny. V r. 1911 bylo povoleno zahájit vyučování podle osnov pětitřídní školy.
V době 1. svět. války byli učitelé nuceni organizovat "dobrovolné" sbírky kovů pro válečné účely. Žáci se zúčastňovali i jiných sbírek - opatřování protéz raněných vojáků, sbírání letního a zimního prádla pro vojíny v poli, sbírky ve prospěch válečných sirotků atd. Žáci třináctiletí a čtrnáctiletí dostali úlevy ve školní docházce na výpomoc při polních pracích. Na některých usedlostech, kde muži odešli na frontu, byli hlavními hospodáři a pracovali s koňskými a kravskými potahy. Zpráva o školní vizitaci (dnes bychom řekli o inspekci) z r. 1916 proto uvádí : "Návštěva školní přerušována, a kázeň sice spořádaná, ale výsledky vyučovací nespokojivé ". Pro nedostatek uhlí bylo přerušeno vyučování od 26. března do konce dubna 1917.
Dne 12. října 1918 byla prohlášena samostatnost Československa. Podle zápisu řídícího učitele Jana Červinky: "Veleradostný a památný tento den oslaven vyvěšením národních praporů".
V roce 1920 bylo významným krokem v šumvaldské škole zřízení tzv. lidové školy v měsících lednu, únoru a březnu. Byl to vlastně první typ večerní školy, byl oblíben a hojně navštěvován dospívající mládeží a dospělými (přes 100 uchazečů).
Mnichovská zrada způsobila obsazení celého pohraničí. Ve škole bylo ubytováno říšské vojsko, které 25. října 1938 odtáhlo. Pravidelné vyučování bylo zahájeno 28. října. Dne 15. prosince 1938 byl na školu ustanoven německý řídící učitel Kunstfeld z Plinkoutu. Řídící učitel Spurný mu musel předat veškeré spisy a inventář.
Velmi pomalu se vlekly dny za okupace, než přišla neděle 6. května 1945, kdy Šumvald osvobodila vojska Rudé armády.
Dne 9. května 1945 vzpomněli šumvaldští občané slavnostně vítězného zakončení války. Po opuštění školy(v níž byl umístěn polní lazaret pro raněné vojáky) Rudou armádou a po jejím rychlém upravení bylo zahájeno vyučování 12. června 1945 v pěti třídách. Aby bylo žactvu i občanům zdůrazněno navrácení české školy zpět do českých rukou, byla 15. července 1945 slavnostně připevněna na školní budovu mramorová deska s nápisem "Škola - základ života", která tam je dodnes.
Počátkem roku 1946 byla otevřena mateřská škola, další pokrok v obci. Vyučovalo se ve staré škole (nyní budově OÚ) a bylo zapsáno 48 žáků. Dne 9. května 1946 byla u dvorských vrat před školou zasazena "lipka osvobození". Odchodem kolem 400 dospělých obyvatel s dětmi z Šumvaldu do sousedních bývalých německých obcí byl počet žáků šumvaldské školy citelně oslaben.
Školním rokem 1945 - 1946 vstoupil ve platnost zákon o jednotné škole. Název "obecná škola" zaniká a nastupuje "národní škola". Povinná školní docházka zahrnuje 5 roků národní školy a 4 roky střední školy (bývalé měšťanské).
V roce 1953 byl na místo ředitele jmenován Miloslav Makas. Během třiatřicetiletého působení ředitele Miloslava Makase došlo několikrát ke změnám v jménu školy i v počtu ročníků (osmiletá střední - základní devítiletá - základní). Velký nedostatek prostorů a nedostatek vyhovujících učeben vedl ředitele školy k úsilí provést přístavbu školy. Ta byla již v r. 1959 schválena a do rozpočtu pro počáteční práce přislíbeno 300 000 Kčs. V roce 1960 však došlo k reorganizaci správního řízení a šternberský okres byl zrušen. Naše obec byla připojena k olomouckému okresu. Tím padl příspěvek na zahájení stavby a trvalo ještě 15 let, než se podařilo přístavbu školy prosadit.
Vypracováním celoobecního zastavovacího plánu bylo určeno vykoupit část farské zahrady pro stavbu školského areálu a podařilo se zařadit přístavbu do plánu. Byla projektována na několik etap.
V letech 1979 - 1980 byla postavena kotelna (hodnota díla 1 000 000 Kčs). V roce 1980 se začalo s hloubením základů pro čtyřdílný pavilón. Byly organizovány brigády z řad rodičů a společenských organizací. V roce 1982 byl nový pavilón slavnostně otevřen.
V letech 1983 - 1985 byla ve školském areálu vybudována spojovací chodba s centrálními šatnami, dílenskými prostorami, cvičnou kuchyní a sociálním zařízením pro tělocvičnu. V letech 1984 - 1987 probíhala výstavba tělocvičny. Ve školním roce 1985 - 1986 se po uvolnění starých dílen prováděly stavební úpravy k získání nové učebny literární výchovy s knihovnou.
Zhruba od poloviny 80. let tak získala naše obec dobře vybavený a kapacitně odpovídající školský areál. Stálo to hodně práce, hodně námahy i hodně trpělivosti a odříkání. Stavělo a budovalo se tehdejším způsobem - upisování brigádnických hodin zdarma, vytrvale se opakující pozvánky na brigády.
K významnému zlomu v modernizaci školy bylo i zakoupení dvou (dnes již zcela nedostačujících a "prehistorických") počítačů ONDRA v roce 1992. Naši žáci měli a mají možnost se seznámit s výpočetní technikou, která je v rámci možností doplňována a vylepšována. V roce 1999 byla zřízena počítačová učebna s dvanácti stanicemi. V rámci státní informační politiky ve vzdělání byla v roce 2002 doplněna 7 novými stanicemi a především zdarma napojena na síť internetu. Vedení školy má snahu o maximální využití učebny všemi žáky v povinných předmětech (informatika, matematika, fyzika, výtvarná výchova, přírodopis apod.), ale i v odpoledních hodinách v několika skupinách zájmových kroužků.
K významným stavebním akcím minulého století bylo také přebudování kotelny na plyn v říjnu 1995.
Ve školním roce 1996/97, po téměř dvaceti letech, byla Základní škola znovu rozšířena o 9. ročník.
Také první roky třetího tisíciletí přinesly několik důležitých změn v naší škole.
Od 1. ledna 2003 je Základní škola Šumvald právním subjektem - příspěvkovou organizací Obce Šumvald. Tato změna přinesla významný zásah do celého fungování školy, která se tímto stala organizací s vlastním hospodařením, účetnictvím a také např. zaměstnavatelem všech pedagogických a provozních pracovníků.
V mimořádně krátké době, březen - srpen 2004, byla ke koridoru přistavěna nová Školní jídelna. Od 1. 9. 2004 se mohou žáci stravovat přímo v areálu školy. Obci se tak podařilo vyřešit nevyhovující stravování žáků v suterénu Mateřské školy, kde se vařilo téměř padesát let. Školní jídelna se od 1. 1. 2005 stala součástí právního subjektu Základní školy Šumvald.